Když se páru nedaří otěhotnět, mnoho žen automaticky začne hledat problém u sebe. Sledují cyklus, řeší ovulaci, podstupují vyšetření a často mění životní styl a zařazují suplementaci. Méně se ale mluví o tom, že významnou část neplodnosti tvoří i mužský faktor.
Podle odborné literatury se mužské faktory podílí přibližně na 40–50 % všech případů neplodnosti. Nejčastěji se uvádí, že asi u 20–30 % párů je příčina primárně na straně muže a u dalších 20–30 % se mužský faktor kombinuje s faktory na straně ženy. Přesná čísla se mezi studiemi liší podle metodiky a sledované populace, celkový závěr je ale dlouhodobě velmi konzistentní – mužská plodnost je důležitá stejně jako ženská.
Co vlastně znamená "mužská plodnost“?
Často se zjednodušeně mluví jen o počtu spermií. Ve skutečnosti je ale mužská fertilita výrazně komplexnější.
Při hodnocení spermiogramu se obvykle sleduje několik parametrů: koncentrace spermií, pohyblivost (zda se dokážou dostat k vajíčku), morfologie (tvar spermií), objem ejakulátu, případně další specializované ukazatele. Ani normální spermiogram ale nemusí vždy znamenat optimální plodnost.
V posledních letech se více mluví také o kvalitě genetického materiálu uvnitř spermie. Jedním z parametrů je tzv. fragmentace DNA spermií – tedy míra poškození genetické informace. Pokud je fragmentace vyšší, může být teoreticky obtížnější dosažení oplodnění nebo další vývoj embrya.
K poškození může přispívat například oxidační stres. To je stav, kdy v organismu vzniká nadbytek reaktivních forem kyslíku, které mohou ovlivňovat buněčné struktury včetně membrány spermie nebo právě její DNA.
Vedle toho mohou hrát roli i další mechanismy, například hormonální regulace, chronický zánět, metabolické zdraví nebo kvalita mitochondrií, tedy buněčných „elektráren“, které spermii dodávají energii pro pohyb.
Faktory ovlivňující mužskou plodnost
Plodnost je vždy multifaktoriální a málokdy existuje jedna jediná příčina. Mezi faktory, které se v odborné literatuře nejčastěji objevují, patří: vyšší věk, kouření, vyšší příjem alkoholu, obezita, nedostatek pohybu, chronický stres, nedostatek spánku, některé léky, vyšší teplotní zátěž (např. časté saunování nebo dlouhodobé přehřívání). Významnou roli může hrát i celkový nutriční stav.
Role výživy v mužské plodnosti
Výživa sama o sobě obvykle neřeší příčinu neplodnosti, pokud je přítomný konkrétní zdravotní problém. Přesto existují živiny, které jsou s reprodukčním zdravím mužů dlouhodobě spojované.
Nejčastěji se diskutují antioxidanty, omega-3 mastné kyseliny, zinek, selen, folát, L-karnitin nebo koenzym Q10 – tedy látky, které se podílí na buněčné ochraně, metabolismu a některých procesech souvisejících s tvorbou spermií. Najdete je také v našem produktu Plodnost Booster pro muže.
Plodnost páru je vždy společná záležitost
Při plánování těhotenství je přirozené, že ženy často nesou větší část zodpovědnosti – biologicky i prakticky. Data ale dlouhodobě ukazují, že plodnost je téma obou partnerů.
Pokud se početí nedaří, dává smysl přemýšlet o reprodukčním zdraví jako o společném projektu. Nehledat viníka, ale podívat se na oba partnery současně.
Zdroje
Male infertility — review publikovaná v časopise Nature Reviews Disease Primers (2023). PubMed.
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/37709866/
Clinical Management of Male Infertility — odborná klinická kapitola (StatPearls / odborná medicínská literatura), aktualizace 2016. NCBI Bookshelf.
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK279160/
Sperm DNA fragmentation: mechanisms of origin, impact on reproductive outcome, and analysis — review publikovaná v časopise Fertility and Sterility (Elsevier), 2009. ScienceDirect.
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0015028209039661
