Cítíte se často unavená i po osmi hodinách spánku? Máte dojem, že vaše energie už není, co bývala, přestože dodržujete zdravý životní styl? Odpočinek se pro vás stává luxusem? Chronická únava nemusí nutně znamenat nedostatek energie, ale může být i signálem, že naše tělo se adaptuje stres příliš dlouho.
Mnoho žen přisuzuje dlouhodobou únavu nedostatku disciplíny nebo špatnému time-managementu. Viníkem chronické únavy u žen ale může být i fakt, že naše tělo reaguje na chronický stres odlišně, než jak nám často naznačují rady ohledně produktivity a zvládání stresu.
Ženská energie není lineární
Naše energie i to, jak se cítíme emočně, se odvíjí od aktuálních hladin hormonů, které v průběhu menstruačního cyklu přirozeně kolísají. Společně s hladinami našich hormonů se v průběhu jednoho cyklu mění i naše produktivita a stresová resilience. Během menstruačního cyklu procházíme fázemi:
-
Menstruace: nízké hladiny hormonů, vyšší únava, často zvýšená chuť na sladké - tělo šetří zdroje.
-
Folikulární fáze: rostoucí hladina estrogenu zlepšuje náladu, kognitivní výkon a také odolnost vůči stresu.
-
Ovulace: nejvyšší hladina estrogenu přináší sociální sebevědomí a energii - ideální pro náročné úkoly.
-
Luteální fáze: Dominance progesteronu má tlumící účinek, mírně zvyšuje tělesnou teplotu a metabolické nároky, může se objevit PMS a naše odolnost ke zvládání stresu přirozeně klesá.
"Bojuj nebo uteč" nestačí
Tradiční stresová odpověď „bojuj, nebo uteč“ (fight-or-flight), popsaná na začátku 20. století, vychází převážně z výzkumů na mužích a samčích zvířecích modelech. Evolučně dávala smysl, protože připravovala tělo na rychlou reakci v ohrožení. Ne vždy ale vystihuje, jak stres prožívají ženy.
V roce 2000 proto přišla psycholožka Shelley Taylor s modelem „pečuj a hledej spojence“ (tend-and-befriend). Ten ukazuje, že ženy v zátěži častěji reagují snahou o udržení vztahů, péčí o ostatní a hledáním sociální opory.
Neznamená to, že by ženy vždy reagovaly jedním způsobem a muži druhým – obě strategie jsou přirozené pro obě pohlaví. U žen ale hormonální vlivy (zejména interakce oxytocinu a estrogenů) častěji podporují právě sociální regulaci stresu. Ve skutečnosti je stresových reakcí více (např. freeze nebo fawn, přičemž jejich volba závisí na kontextu i individuálním nastavení organismu.
V kontextu dnešního chronického stresu to často vede k tomu, že ženy zůstávají v náročných situacích, přizpůsobují se a pečují o okolí místo toho, aby „utekly“. Navenek to může působit jako vysoká výkonnost, uvnitř se ale častěji objevuje ruminace, emoční přetížení a vyšší riziko úzkostí nebo vyhoření.
Dopady chronického stresu
Krátkodobý stres může být užitečný - například díky zvýšené hladině kortizolu. Problém nastává ve chvíli, kdy stres přetrvává dlouhodobě.
Chronický stres ovlivňuje organismus na více úrovních:
-
Metabolismus: únava, rozkolísaná hladina cukru v krvi, tendence k přibírání
-
Hormony: snížená produkce pohlavních hormonů, nepravidelný cyklus
-
Mozek: horší soustředění, poruchy spánku, vyšší emoční reaktivita
-
Mikronutrienty: vyšší spotřeba hořčíku, vitamínů skupiny B, zinku a vitaminu D
Nejde tedy jen o psychiku – chronický stres způsobuje systémové změny v metabolismu, hormonálním nastavení i nutričních potřebách těla.
Proč klasické „energy boostery“ dlouhodobě selhávají
Rychlá řešení v podobě kofeinu nebo jiných stimulantů sice mohou krátkodobě pomoci, ale z dlouhodobého hlediska situaci spíše zhoršují, protože stimulují již přetížený nervový systém a zvyšují hladiny stresových hormonů, vedou k vytváření tolerance (potřeba vyšších dávek) a mohou zhoršovat spánek a zvyšovat úzkost.
Místo další stimulace dává tedy větší smysl zaměřit se na podporu základních regulačních mechanismů v těle. Klíčovou roli hrají zejména:
-
Hořčík: podporuje relaxaci svalů i nervového systému
-
Vitamíny skupiny B: důležité pro tvorbu energie a nervový systém
-
Vitamín D: ovlivňuje náladu a imunitu
-
Zinek: přispívá k antioxidační ochraně a zvládání zátěže
Vedle těchto základních mikronutrientů mohou být užitečné také tzv. adaptogeny - rostlinné látky, které pomáhají tělu lépe se přizpůsobit stresu. Mezi nejznámější patří ashwagandha (tu najdete společně s dalšími aktivními látkami v naší novince Stress Relief náplastech) nebo rhodiola. Je ale důležité říct, že na rozdíl od vitamínů a minerálů nejde o esenciální látky. Nejlépe fungují ve chvíli, kdy máme pokryté základy - tedy kvalitní stravu a dostatek spánku.
Suplementace však není rychlé řešení, ale nástroj, jak dlouhodobě posilovat odolnost organismu a zvládat zátěž bez postupného vyčerpání.
